Kout na Šumavě usedlost čp. 82 farmhouse Kout ma Šumavě
Stručný popis objektu V centru obce Kout na Šumavě, jižně od areálu koutské tvrze, leží skupina čtyř malých chalupnických usedlostí; nejseverněji položeným dvorem je čp. 82; obytné stavení dvora čp. 82 je přízemní, založené na obdélném půdoryse, podélnou osou ve směru jihozápad – severovýchod; stavba má sedlovou střechu, při východním štítu s polovalbou; střešní krytinu tvoří eternitové šablony, které nahradily původní dřevěný šindel; část stavby si uchovala srubové stěny, v horní části s roubeným věncem s výrazným přesahem na nárožích při severovýchodním štítu; okna jsou v přední části domu (severovýchodní průčelí) dodnes dvojitá, dvoukřídlá, dělená do tabulek, zatímco v zadní světničce jsou již okna novějšího typu (dvojitá, dvoukřídlá, přinejmenším vnější nečleněná); vstup do síně zřízený na nádvorní (jihovýchodní) straně stavby, která je celkem pětiosá, má nadsvětlík a vodorovné nadpraží; severovýchodní průčelí je celkem trojosé, podstřešní část štítu je bedněna svisle kladenými prkny; v ploše bednění jsou zřízeny dva malé větrací průduchy k části obytné přiléhá od západu zděný hospodářský trakt někdejších chlévů; objekt je přízemní, založený na obdélném půdoryse; zdivo je kamenné; sedlová střecha krytá keramickou taškou bobrovkou je na nádvorní (tj. jihovýchodní) straně opatřená trojicí vikýřů typu volského oka; střecha při koruně zdiva dosedá na předsazenou korunní (fabionovou) římsu; nádvorní strana objektu je v části bývalého chléva trojosá (vstup s vodorovným nadpražím a dvojice malých okenních otvorů), díl přiléhající k jihozápadnímu průčelí je vybaven na nádvorní straně vstupem s vodorovným nadpražím a drobným štěrbinovým otvorem; podstřešní část jihozápadního průčelí, která je již zděná z cihel, je vybavena trojicí malých větracích otvorů; horní je kruhový, spodní dva mají tvar kříže při jihozápadní straně dvora čp. 82 stojí nevelká zděná stodola, založená na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru severozápad – jihovýchod; střecha je sedlová, střešní krytinu tvoří vláknocementové šablony; podélná nádvorní (severovýchodní) strana objektu je prolomena dvojicí vrat; obvodové zdivo stavby mezi vraty je přezděné rastrovitě kladenou cihlou, umožňující přirozené větrání interiéru a jeho cenného obsahu; tamtéž je na severovýchodní straně stavby v její severněji položené polovině zřízen vstup do sklepa na brambory Interiér objektu Dispozice obytné části stavení je trojdílná; v přední části leží světnice se světničkou, v části střední se nachází síň a někdejší černá kuchyně; poslední díl obsahuje tzv. zadní světnici; interiér obytné části je plochostropý, s trámovými stropy; chlévyjsou v interiéru zastropené segmentovými klenbičkami založenými do válcovaných profilů Okolí objektu V prostoru mezi stodolou ležící na jihozápadě a stavením s chlévy situovanými na severozápadě se rozkládá dvůr, který i s objekty (vše má parcelní čísto stavební 135) výměru 841m²; k usedlosti čp. 82 patří také nevelká zahrada ležící jihovýchodně od stodoly; má výměru 246m²; také zahrada je v majetku vlastníka domu, resp. dvora čp. 82. Historie objektu Kout na Šumavě, v minulosti zvaný též Kauth, se v písemných pramenech objevuje poprvé až k roku 1544, kdy byl ve vlastnictví Jana Vojslava z Branišova; v poslední třetině 17. století koutské panství zakoupil Volf Maxmilián Lamingen; na sklonku téhož věku získali zdejší panství Stadionové, kteří také stojí za největším rozkvětem panství; rod Stadionů ves držel až do počátku 20. století; roku 1838 postihl Kout velký požár, jemuž podlehlo 15 dvorů a řada dalších staveb včetně vrchnostenských; není známo, zda požár zasáhl také stateček čp. 82, v každém případě jeho dům pochází pravděpodobně nejpozději z období před polovinou 19. století, může však být i starší, neboť k roku 1838 již na pozemku č.st. 135 stál „nespalný“ objekt; byl vyzdvižen na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru severovýchod – jihozápad; z jihozápadní strany k objektu přiléhal drobný „nespalný“ přístavek; jihozápadně od domu ležela na pozemku p.č. 134 „spalná“ stodola; jednalo se o stavbu založenou na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru severozápad – jihovýchod; ke stavbě z nádvorní (tj. severovýchodní) strany přiléhal drobný „spalný“ objekt; mezi stodolou a domem ležel pozemek dvora, který měl k roku 1838 pozemkové číslo 73 obytné stavení zaznamenal k roku 1838 již stabilní katastr, vzniklo tedy nejpozději na počátku 30. let 19. století, může však být i staršího původu, konec 18. století nevyjímaje; o něco mladšího původu jsou chlévy (zřejmě druhá polovina 19. století), nejmladší budovou ve dvoře je stodola, která byla postavena asi v poslední třetině 19. století (období kolem roku 1900 nevyjímaje) nahradila starší dřevěnou (tzv. „spalnou“) stodolu. Další informace Obytné stavení dvora patří k nejhodnotnějším lidovým stavbám jak ve vsi, tak na celém Kdyňsku; z památkového hlediska má dosud vysokou vypovídací hodnotu; za cenné se také považuje, že je součástí pozoruhodného souboru historických lidových staveb. Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny FOUD, K. – WEBEROVÁ, H. Lidová architektura. Okres Domažlice. Domažlice 1998 PEŠTA, J. Encyklopedie českých vesnic. Díl III. Západní Čechy. Praha 2005 PROCHÁZKA, Z. Domažlicko a Kdyňsko. Historicko – turistický průvodce. Č. 5. Domažlice 1996 Zdroje - fondy - Národní památkový ústav. Ústřední seznam kulturních památek. Okres Domažlice - http: //archivnimapy.cuzk.cz (Stabilní katastr 1838, Kout na Šumavě - Kauth /Kauto/)
|