Břežany usedlost čp. 1
    Bauernhof Břežany No. 1
    farmhouse Břežany No. 1
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Břežany
Katastrální území: 614891 Břežany
Parcelní číslo: st. 85
Číslo popisné: 1

Rejstříkové číslo: 27894/4-2781
Datace: závěr druhé poloviny 18. století

GPS: 49° 20´ 54.26´ N  13° 37´ 0.913´´ E

http://www.brezany-obec.cz

Kodýdek Josef
Břežany 1, Horažďovice, 34001
Makrlíková Miloslava
Palackého 874 , Horažďovice, 34001
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

ves Břežany leží nedaleko města Horažďovice; ves je památkovou zónou; dům čp. 1 stojí spolu s několika dalšími dochovanými usedlostmi stejného typu v horní části návsi; jedná se o zděnou zemědělskou usedlost se štítem s jednoduše modelovanými křídly, kterými se stejně jako přilehlé domy obrací do návsi; domy vedle sebe založeny na úzkých a dlouhých parcelách; stejně tak i dům čp. 1 má obdélný, značně protáhlý půdorys a stejně tak i úzký a dlouhý dvůr, který mezi sebou a sousedním domem svírá; dvůr se široce rozevírá až za chlévy; uzavírá ho volně stojící mohutná průjezdná zděná stodola s chlévy; ta je situovaná hluboko ve dvoře; vjezd do dvora je uzavřen plechovými vraty, ukotvenými ve zděných pilířích; pilíře přizděny přímo k domům; usedlost je vyzděna z kamene a cihel; cihly jsou použity především na klenby a štít; fasády omítnuty a obíleny; veškeré budovy v usedlosti zastřešeny sedlovými střechami krytými pálenou taškou bobrovkou; ozdobný štít od přízemí oddělen jednoduchou korunní římsou a další římsou rozdělen na dvě části; spodní část má zvlněná křídla nejprve konkávním a níže konvexním obloukem; v ploše dvě malá obdélníková okénka se zvýrazněnými mohutnými omítkovými klenáky ve vrcholu; horní část štítu je ve tvaru půlkruhu, v jehož středu je kruhový světlík; celý štít po obvodu lemován jednoduchou korunní římsou; koruna štítu oplechována; v minulosti bylo průčelí zdobnější za obytnou částí se nachází užší hospodářská část; v jejím čele hned za domem je zmíněná podsklepená patrová sýpka s komorou v prvním patře; tu uzavírá dřevohlinitý strop, chránící komoru před požárem; krov je hambalkový; její přízemí osvětlovala původně dvě menší obdélná okna ve stěnách naproti sobě; zadní dnes zazděno; patro osvětluje trojice pyramidovitě uspořádaných štěrbinových okének; na sýpku dále navazují pruskými klenbami zaklenuté chlévy; prostory obytné části jsou kromě světnice zaklenuté; před domem je předzahrádka, kterou vymezuje terasní zídka z kvádrů s drátěným oplocením; usedlost doplňovala v minulosti malebná zděná omítaná předzahrádka se sloupky vyzděnými z kamene; výplně mezi sloupky tvořily cihlové tvarovky s ondřejským křížem; v uplynulých desetiletích byla autentická podstata domu zásadním způsobem ochuzena, kromě řady detailů zanikla i uvedená předzahrádka; z dochovaného plánu přestavby je patrná původní dispozice domu s původní černou kuchyní a s pecí a sporákem ve světnici; je zde i nákres původní výzdoby štítu s volutami a nárožními lizénami s rustikou

Interiér objektu

dříve byla dispozice domu tradičně trojdílná v čele se světnicí, ve středu se síní a černou kuchyní a komorovou částí, kterou tvořila dodnes dochovaná sýpka; dle dochované projektové dokumentace z roku 1995 bylo obytné jádro přestavěno a to rozšířením světnice do návsi, čímž vznikly dvě obytné místnosti za sebou; mladší je větší a plochostropá; torzo starší světnice je zaklenuté pruskou klenbou do pasů; dále navazuje síň s oddělenou světlou kuchyní; tyto obě místnosti jsou zaklenuté segmentovou klenbou; ze síně lze vstoupit do sýpky a do podkroví; nová obytná část má bez sýpky půdorys 7 x 15,5 m; velkou světnici osvětlují tři recentní obdélná okna, starší světnici jedno; kuchyni osvětluje dvojice oken umístěných vedle sebe



Okolí objektu

dům čp. 1 stojí spolu s několika dalšími dochovanými usedlostmi stejného typu v horní části návsi

 



Historie objektu

špýchar posouvá vznik usedlosti ke konci 18. století; další výrazné úpravy, které jsou charakterizovány zaklenutím některých prostor plackovými a segmentovými klenbami, proběhly asi v polovině 19. století; poslední výrazné změny, včetně dochované úpravy štítového průčelí, byly uskutečněny dle projektové dokumentace  z roku 1905



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny
KOLEKTIV. Západočeská Vlastivěda. Národopis. 1. vydání, Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 372 s.

FOUD, Karel – KAREL, Tomáš. Lidová architektura. Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji. [1. vydání] Klatovy: Plzeňský kraj a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2004. 200 s.

VAŘEKA, Josef – BENEDIKT, Jan – ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura Klatovska.
[1. vydání] Praha: Okresní muzeum a galerie v Klatovech, 1990. 58 s.

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. 1. vydání, Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1980. 632 s.


Zdroje - fondy

Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1824 – 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/

1. vojenské mapování 1764 – 1768 (rektifikace 1780 – 1783) http://archivnimapy.cuzk.cz/

 









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.