Ostřetice sýpka u čp. 4 granary Ostřetice
Stručný popis objektu věžová stavba z lomového kamene pocházející z období pozdního středověku; s původním jádrem o půdorysu 6 x 6 m a výšce základního kvádru zdiva na svažitém terénu 7 – 8 m (cihlové štíty, krov s hřebenovou vaznicí a přístavek směrem k vjezdu jsou mladší); stavba má čtyři podlaží, oddělené vstupy do spodních dvou jsou vedle sebe ve dvorní stěně; šíjí s šikmými bočními zídkami se sestupuje na schody do klenutého sklepa; portál do prvního nadzemního podlaží vyzděný z lomového kamene je vpravo od sklepní šíje; má oblou, převýšenou archivoltu, tvarem nejbližší polovině stojící elipsy či oválu; ze severu k objektu přiléhá mladší přístavek opatřený pultovou střechou; ten sousedí se zděnou klenutou bránou. Interiér objektu v levém ostění u vstupu je zabudován trámek pro uchycení oka petlice visacího zámku; za ostěním jsou dutiny pro zasunutí závory; stropy v nadzemních podlažích jsou trámové; v úrovni druhého nadzemního podlaží osvětluje interiér štěrbinové okénko; klenba sklepa je valená s otisky po širokých prknech bednění v maltě. Okolí objektu sýpka stojí na jihovýchodní straně návsi za domem čp. 5, vpravo od společného vjezdu usedlostí čp. 3 a 4. Historie objektu umístění sýpky proti domu čp. 3 a dosavadní celkové uspořádání původních usedlostí čp. 3 a 4 dokládá, že se původně jednalo o jednu usedlost, která byla rozdělena již před zavedením čísel popisných, tedy před rokem 1770; v době zavedení stabilního katastru, pro Ostřetice roku 1837, měly obě usedlosti společný dvůr. Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny DAVID, Petr – SOUKUP, Vladimír. 555 památek lidové architektury. 1. vydání, Praha: Kartografie Praha, a. s. ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, s. r. o., 2000. s. 106 – 107. FOUD, Karel – KAREL, Tomáš. Lidová architektura. Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji. [1. vydání] Klatovy: Plzeňský kraj a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2004. s. 138–141. KUČA, Karel. Atlas památek: Česká republika 2. díl, O/Ž. 1. vydání, Praha: nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2002. s. 789–790. KUMPERA, Jan. Západní Čechy od A do Z. 2., rozšířené a přepracované vydání, Praha: nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA a Jiří Ševčík, 2003. s. 206. MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. 1. vydání, Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1980. s. 549. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic, Západní Čechy, díl III. 1. vydání, Praha: nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-150-7, s. 262–263. VANĚK, Ferdinand – HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu klatovském. [1. vydání], Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899. s. 134. VODĚRA, Svatopluk – ŠKABRADA, Jiří. Jihočeská lidová architektura. 1. vydání, České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1986. s. 74, 120–121, 188, obr. 303–304. Zdroje - fondy Tzv. Císařský otisk katastrální mapy Stabilního katastru z roku 1837. Uloženo v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze, Čechy, inv. č. 5575-1. Tzv. Indikační skica katastrální mapy Stabilního katastru z roku 1837 (1870). Uloženo v Národním archivu v Praze, Fond Stabilní katastr, Indikační skicy, Klatovsko, sign. Klat 527. Spisy ke Stabilnímu katastru z roku 1837 (1870). Uloženo v Národním archivu v Praze, Fond Stabilní katastr, Spisy, Klatovsko, sign. Klat 527. |