Ostřetice zděná sýpka u čp. 14
    Gemauerter Kornspeicher, Ostřetice
    brick granary Ostřetice
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Ostřetice
Katastrální území: 607134 Ostřetice
Parcelní číslo: st. 3/2
Číslo popisné: 14

Rejstříkové číslo: 33270/4-3231
Datace: kole

GPS: 49° 25' 22.53 N  13° 20' 47.53 E

Ing. Zvoníček Stanislav
Ostřetice 14, Klatovy, 339 01
Zvoníčková Olga
Ostřetice 14, Klatovy, 339 01
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

mohutná patrová stavba s mladší úpravou sklepa a stanové střechy je vyzděna z lomového kamene na vápennou maltu; obsahuje několik archaických stavebních detailů, jako jsou štěrbinová okénka s překlady z plochých kamenů a uvnitř krychlové odkládací niky

Interiér objektu

vstup do prvního nadzemního podlaží sýpky je ze severní strany objektu; uvnitř je vlevo od něj umístěno schodiště do druhého nadzemního podlaží, které je od prvního odděleno trámovým stropem; prostor prvního nadzemního podlaží je osvětlen třemi štěrbinovými okénky, umístěnými nepravidelně v severní, západní a východní stěně; druhé nadzemní podlaží osvětluje pět štěrbinových okének; po jednom v severní, západní a východní stěně a dvě jsou umístěna v jižní stěně, která tvoří průčelí sýpky do návsi; v jihovýchodním koutu druhého podlaží stoupá schodiště do podkroví a kryje nejvýchodnější úsek jižní stěny; v něm je 91 cm nad podlahou a 23 cm od rohu místnosti ve zdivu dutina, způsobená zazděním nádoby; z hliněného hrnce se zachovala jeho střední část, chybí dno a horní okrajová část; osa zazděné nádoby je kolmá na rovinu stěny, dno o průměru 11 cm bylo 32 cm hluboko ve zdivu, okraj (zhruba v líci stěny) měl průměr asi 22 cm, jak můžeme odhadnout podle jeho otisku v maltě, která pak plynule probíhá do okolního zdiva; podle technologických znaků keramiky je možné výrobu této nádoby datovat do průběhu 16. století; o tom, že se původně jednalo o skrytou schránku, svědčí (kromě polohy za schodištěm, které tu asi bylo i dříve) existence dvou volně přístupných velkých odkládacích nik (rozměry zhruba 50 x 50 x 50 cm) v protější stěně 



Okolí objektu
sýpka stojí na severní straně návsi a je situována vpravo od vjezdu do usedlosti před obytný dům, který je posunutý dále vpravo za ní

Historie objektu
nález zazděné nádoby potvrdil datování sýpky do 16. století

Další informace

sýpka je společně s dalšími sýpkami v Ostřeticích, dosud stojící věžovou u čp. 4 a již zaniklými u čp. 6 a 10, velmi často zmiňována v odborné literatuře; jako jedny z mála vesnických stavebních památek byly tyto sýpky pojaty i do prvního soupisu historických a uměleckých památek pro politický okres Klatovský na konci 19. století 



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny

DAVID, Petr – SOUKUP, Vladimír. 555 památek lidové architektury. 1. vydání, Praha: Kartografie Praha, a. s., ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, s. r. o., 2000, s. 106 – 107.

FOUD, Karel – KAREL, Tomáš. Lidová architektura. Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji. [1. vydání] Klatovy: Plzeňský kraj a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2004, s. 138 – 141.

KUČA, Karel. Atlas památek: Česká republika 2. díl, O/Ž. 1. vydání, Praha: nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2002, s. 789 – 790.

KUMPERA, Jan. Západní Čechy od A do Z. 2., rozšířené a přepracované vydání Praha: nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA a Jiří Ševčík, 2003, s. 206.

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. 1. vydání Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1980, s. 549.

PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic, Západní Čechy, díl III. 1. vydání, Praha: nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-150-7, s. 262 – 263.

Seznam nemovitých kulturních památek okresu Klatovy. [1. vydání] Plzeň: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, 1984. Nestr. (č. 581).

ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby. Architektura českého venkova. 1. vydání, Praha: Argo, 1999, s. 169.

ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. 1. vydání, Praha: Argo, 2003, obr. na s. 29.

VANĚK, Ferdinand – HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu klatovském. [1. vydání] Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899, s. 134.

VAŘEKA, Josef – BENEDIKT, Jan – ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura Klatovska. [1. vydání] Praha: Okresní muzeum a galerie v Klatovech, 1990, poznámka č. 13 na s. 16, obr. 25 na s. 36, obr. 26 na s. 37, s. 38, obr. na s. 58.

VODĚRA, Svatopluk – ŠKABRADA, Jiří. Jihočeská lidová architektura. 1. vydání České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1986, s. 74, 86, 112 – 113, 120 – 121, 188, obr. 180 – 181, 280 – 281, 296, 303 – 304, 318.

 

Obrazová dokumentace:

Kresba Josefa Čejky (in: sbírkový fond Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech)

Fotodokumentace z roku 1963 (in: Fotoarchiv NPÚ, ú. o. p. Plzeň, negativy inv. č. 11 480 – 11 481)

Fotodokumentace z roku 1965 (in: Fotoarchiv NPÚ, ú. o. p. Praha, negativ inv. č. 97 782)

Reprodukce plánové dokumentace – Půdorysy 1. a 2. nadzemního podlaží (in: VAŘEKA, Josef – BENEDIKT, Jan – ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura na Klatovsku, obr. 25, s. 36)

Reprodukce fotografie – Zbytek nádoby zazděné při stavbě v patře sýpky. Rozbor keramiky napomohl upřesnit datování stavby do 16. století (in: VAŘEKA, Josef – BENEDIKT, Jan – ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura na Klatovsku, obr. 26, s. 37)

Reprodukce fotografie – Vnitřní strana niky štěrbinového okenního otvoru v kamenném zdivu pozdně gotické sýpky s hrubou armaturou a překlady z kamenných placáků (in: ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb, s. 29)

 



Zdroje - fondy
Tzv. „císařský otisk“ katastrální mapy Stabilního katastru z roku 1837. Uloženo v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze, Čechy, inv. č. 5575-1.
   
Tzv. „Indikační skica“ katastrální mapy Stabilního katastru z roku 1837. Uloženo v Národním archivu v Praze, Fond Stabilní katastr, Indikační skici, Klatovsko, sign. Klat 527.








 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.