Vracov vodní mlýn če. 1
    Wassermühle, Vracov
    water mill Vracov
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Plánice
Katastrální území: 623601 Vracov u Číhaně
Parcelní číslo: st. 1/1
Číslo popisné: 1

Datace: 1550

GPS: 49° 23´ 25.55´ N  13° 26´ 9.81´´ E

http://www.planice.cz

Ing. Svoboda; Karel
Boženy Němcové 464/12, Plzeň – Severní Předměstí
Svobodová Zuzana
Boženy Němcové 464/12, Plzeň – Severní Předměstí
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

jedná se o velmi cenný objekt původně pozdně středověkého založení; převážná část konstrukcí však pochází patrně až ze století 18. a následně pak ze století 19.; celý areál se skládá z budovy mlýna, stodoly, kůlny, chlívků, samostatně stojícího sklípku a rozměrných stájí; hospodářské budovy vytváří s budovou mlýna uzavřený trojboký dvůr ve tvaru hranatého písmena U

Interiér objektu
dispozice budovy mlýna je trojdílná, v obytné části dvoutraktová; střecha sedlová, krytá eternitem; krov vaznicové soustavy; štíty bedněné na sraz s podlomenicemi a trojicí obdélných světlíků; ve středním dílu je rozměrná síň, která byla v minulosti rozdělena na tři části; zadní prostor využit jako černá kuchyně; v současnosti byl adaptován pro obytné účely; přes pravou část, která dnes tvoří jakýsi předpokoj, se vstupuje do světnice; rozměrná světnice byla též v minulosti druhotně rozdělena podélnou příčkou na dvě místnosti; menší prostor sloužil původně nejspíše jako výměnek, dnes slouží jako ložnice; vlevo za dveřmi dochován osvětlovací krbeček předělený poličkou; větší prostor světnice si ponechal svou původní funkci; byl zde postaven i nový kachlový sporák; za dveřmi dochována nika osvětlovacího krbečku, dnes využívaná jako vestavěná skříňka uzavíraná dvířky; hmota světnice je sroubena z hraněných trámů a z obou stran omítnuta původně hliněnými omítkami do floků; na zhlaví trámů patrné též zdrsnění jejich povrchu záseky pro lepší přilnutí omítek; nároží vázána rybinovými vazbami; všechny prostory mají ploché trámové stropy se dvěma stropními trámy; na nich ve světnici stopy po průvlaku, který vynášel patrně jeden středový sloup; průvlak byl nutností, neboť původní šířka nedělené světnice dosahovala uvnitř 9 m; je pravděpodobné, že v té době mělo průčelí štítu tři okenní osy
napravo lze ze síně vstoupit do rozměrné mlýnice nebo do menšího prostoru, tzv. šalandy, která byla do mlýnice vestavěna; původně v ní odpočívali mleči; její obvodové zdi vyzděny z kamene; zastropena je povalem, který je omazaný mazanicí; dnes adaptována na koupelnu; v síni je také umístěno schodiště do rozměrných půdních prostorů
nejstarší částí mlýna je mlýnice vyzděná ze sbíraného kamene; s ohledem na určité archaické detaily v jejím interiéru lze klást její založení již do 16. století; zvláště archaicky působí vstupní dveře, kapsy pro zasunutí závory dveří ve špaletě vstupu, osvětlovací krb s odvodem kouře do prostoru mlýnice a záklenek vstupního otvoru; vstup do mlýnice je zaklenutý valeným obloukem; zespoda klenby jsou ve vyhřezlé maltě, charakteristické pro starší dobu, typické otisky prken ramenátu; vchod uzavírají zmíněné mohutné obdélné svlakové dveře; jsou otočné dole na čepu a nahoře v trámové točnici; jsou vyrobené ze dvou masivních smrkových fošen; fošny z obou stran svírají silné svlaky, které jsou zadlabány do postranních hranolů; hranoly a svlaky jsou patrně dubové; dveře ze síně červeně natřené; dveře podobné konstrukce se nacházejí i v podkroví, jsou jen subtilnější; čtvercová nika zmíněného osvětlovacího krbu s mohutným kamenným překladem, nad kterým vyúsťuje malý otvor kouřovodu, je umístěna nalevo od vstupu; další malá nika osvětlovacího krbečku je uvnitř ve štítové zdi a osvětlovala manipulační prostor na mlecí podlaze; do níže položené mlýnice se sestupuje po dvou žulových stupních; prostor mlýnice osvětluje pouze jeden zamřížovaný okenní otvor s žulovým ostěním ve vnějším líci; ostění i s mříží pochází z jiné stavby, je patrně barokního stáří a bylo nejspíše součástí nějaké zděné sýpky nebo chléva, proto je i nelogicky zasazeno nastojato, neboť vyplňuje starší obdélný otvor; proto i „překlady“ neleží přes sloupky ostění, ale mezi a na svém místě jsou fixovány jen díky mříži; identická ostění se nachází ve chlívech, pro ztotožnění nutno změřit; mříže se ovšem liší; druhý okenní otvor, který dříve osvětloval mlýnici, je v protější obvodové zdi; dnes osvětluje prostor šalandy; je osazen dvoukřídlým šestidílným oknem; zadní štítová zeď se v minulosti vykláněla do náhonu, proto bylo jihovýchodní nároží zpevněno mohutným šikmým podpěrným pilířem a střední část štítové zdi přezděna; zdi nesou stopy vnějších omítek; mlýnice má trámový strop s hraněným povalem; stropní trámy kladeny v hustém sledu; důvodem je šířka mlýnice, neboť trámy bez podpůrného průvlaku, který by strop vynesl, zastropují prostor o šířce 7,5 m; původní trámy i poval očazen nejspíše dýmným provozem osvětlovacích krbů
v mlýnici se vzácně dochovalo téměř kompletní mlecí zařízení, které pohánělo vodní kolo na horní vodu; skromně zdobená hranice mlýna nese jedno české složení; uvnitř mlýnice je dochována vnitřní část hlavní hřídele s palečním kolem s čelními palci; dále vřeteno s cévníkem nebo též pastorkem, který přenášel horizontální pohyb z vodního kola na vertikální; pod pastorkem dochována železná vačka, která měla za úkol přenášet rotační pohyb na posuvný; táhly byl tento pohyb přenášen na zařízení moučnice; tato táhla, tzv. hasačert, natřásala moučný pytlík a také síta, tzv. žejbra, přes která se prosívalo melivo; většina těchto mechanických částí dochována včetně sít a kompletní moučnice se zdobně vyřezávanou nástavbou; moučnice je mladšího data než ostatní mlecí zařízení; dubové trámy hranice mlýna jsou střídmě zdobeny; mají výžlabky v hranách okosené hrany; na tzv. svoru je římsovitě oblounem zdobené zhlaví a podobně zdobené jsou i rozšiřující se hlavice podsvorných sloupů; dochovány jsou i příčky, také tzv. kozlík a housle, pomocí nichž se daly seřizovat mlecí kameny; dle těchto detailů lze stanovit stáří hranice na 250 až 300 let; hranice nese na mlecí prkenné podlaze mlecí kameny (spodní ležák, horní běhoun), které jsou skryté v bedněném lubu; nad nimi posazen bedněný násypný koš, ze kterého se díky otřesům za pomoci táhla sypalo obilí mezi kameny; budova mlýna stojí podél hráze rybníka, proto hřídel vodního kola procházela štítovou zdí; voda byla na vantroky hnána přepadem přímo z hráze rybníka; ke štítu přizděn obdélný prostor, v němž se otáčelo vodní kolo, tzv. lednice; pod lednicí vyzděn výše zmíněný pilíř podpírající vykloněné nároží štítové zdi; pilíř i lednice vyzděny z kamene patrně jen na hlínu; z mlýnice, v úrovni mlecí podlahy, vedou ven dveře; vycházelo se jimi patrně na krytou pavlač vysazenou nad lednicí; z ní se zřejmě ovládalo šoupě přepadu na vantroky a tak korigoval průtok vody na vodní kolo; pavlač byla spojena nespíše přes dřevěnou rampu s hrází; z rampy bylo melivo dopravováno přes pavlač na mlecí podlahu k násypnému koši; zvedák na výměnu mlecích kamenů, ani stopy po jeho ukotvení nebyly nenalezeny


Okolí objektu

areál mlýna se nachází v malé osadě Vracov nedaleko městečka Plánice; mlýn situován pod hrází Vracovského rybníka, který napájí Vracovský potok; před mlýnem předzahrádka a sad vymezený terasou a kamennou ohradní zdí zděnou nasucho; sad je zakreslen už ve Stabilním katastru 1837 



Historie objektu

nejstarší částí je mlýnice, která je s velkou pravděpodobností pozdně středověkého původu (16. století);  jádro obytné části a technologické vybavení mlýna lze datovat do průběhu 17. – 18. století; nejmladší úpravy a přestavby mlýna i hospodářských budov pochází z průběhu 19. století; v 1. vojenském mapování z let 1764 – 1768 je objekt označen jako Ratzowen Mühle; pod mlýnem další tři rybníky; na mapě císařského povinného otisku Stabilního katastru z roku 1837 je označen mlýn červeně, dále je zde žlutě zakreslena budova stodoly a ještě menší zděná budova ležící naproti budově mlýna; jde patrně o chlévy nebo sýpku; níže položené rybníky již neexistují, jsou zde zakresleny pouze pozůstatky hrází



Fotogalerie

Zdroje - fondy

Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1824 – 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/

1. vojenské mapování 1764 – 1768 (rektifikace 1780 – 1783) http://archivnimapy.cuzk.cz/

 









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.