Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Obec: Chudenice Katastrální území: 654639 Slatina u Chudenic Parcelní číslo: st. 19 Číslo popisné: 13 Rejstříkové číslo: 103745 Datace: kolem roku 1750 GPS: 49° 26´ 35.732´ N  13° 12´ 4.378´´ E Paleček Pavel Slatina 13, Klatovy, 339 01 Palečková Růžena Slatina 13, Klatovy, 339 01

       

Stručný popis objektu
areál ze tří stran uzavírá mírně se svažující dvůr; východní stranu tvoří obytná budova s mlýnicí; bývalý čeledník s chlévci, objekt na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou (tašky bobrovky) tvoří jižní stranu dvora; stodola s chlévy, rozlehlý zděný objekt na obdélném půdorysu, krytý asymetrickou sedlovou střechou s taškovou krytinou (tašky bobrovky a drážkovky) vyplňuje západní stranu dvora; samostatně stojící objekt pily situovaný východně od obytné budovy, jehož přízemní část tvoří z kamene vyzděné pilíře nesoucí bedněné patro, je v severní části směrem k příjezdové cestě otevřené, střecha sedlová, krytá eternitovými nakoso kladenými šablonami; sklípek vyzděný z kamene zasazen ve svahu před východním průčelím pily; pamětní křížek stojí severně od mlýna v klínu příjezdových cest; obytná budova s mlýnicí je zděný patrový objekt obdélného půdorysu situovaný v mírném svahu podélnou osou ve směru severozápad – jihovýchod; eternitové šablony položené na starší dvouvrstvé šindelové krytině kryjí sedlovou střechu s polovalbou na jižní straně, nad mlýnicí v hřebeni střechy dvouosý sedlový vikýř; v patře dvorního průčelí ve druhé ose zprava v slepém okenním otvoru lemovaném štukovou lištovou šambránou s výrazným klenákem a podokenní římsou je vložen obraz Panny Marie; jižní štítové průčelí trojosé, lichoběžníkový štít s dvojicí obdélných okének; severní štítové průčelí dvouosé s dřevěnou verandou (vstup do výměnku) v pravé a oknem v levé ose, štít trojúhelný s dvojicí obdélných okének; při severozápadním průčelí obytné budovy je situovaný sklípek

Interiér objektu

jižní část objektu obytná, ve střední části umístěna mlýnice, v severní ve spodním podlaží strojovna a nad ní v patře výměnek; vstup do mlýnice ze dvora přes dřevěnou otevřenou verandu dvoukřídlými rámovými dveřmi barokního původu; interiér mlýnice je rozdělen dřevěnými trámovými stropy na tři podlaží, spojenými dřevěnými schodišti, umístěnými v severní části prostoru; z mlýnice vlevo vstup do strojovny; z mlýnice vstup i do obytné části, jež obsahuje v přízemí pokoj, zaklenutý valenou klenbou s pětibokými výsečemi pozdně barokního původu (18. století), na pokoj navazuje drobná kuchyně, opatřená valenou klenbou a sousedí prostor topeniště s pecí; obytná část v patře, opět přístupná z mlýnice, obsahuje předsíňku, komůrku a pokoj, vše s rovnými stropy; v komůrce dvojice vysokých nik se segmentovými záklenky; v interiéru objektu klasicistní dveřní výplně s původním kováním; krov vaznicové soustavy s průběžnými vaznými trámy

Okolí objektu

soubor objektů Liteňského mlýna leží na samotě v údolí Poleňky asi 1 km jihovýchodně od Slatiny; na objekty navazují drobné pěstební plochy; voda k mlýnu přiváděna z Liteňského rybníka 200 metrů dlouhým náhonem

Historie objektu

nejstarší zmínka je z 2. poloviny 16. století (panský mlýn hraběcí rodiny Černínů), hlavní mlýnská budova z 18. století, stáří původního vybavení mlýnice stanoveno dendrochronologickou metodou na rok 1773, ostatní vybavení mlýnice z 1. třetiny 20. století; dříve mlýn měl dvě mlýnská kola na svrchní vodu; původní mlýnská kola se nedochovala; v objektu se nepřetržitě mlelo do 50. let 20. století

Další informace

příklad středně velkého vodního mlýna s hospodářským zázemím, náhonem a kompletně dochovaným vybavením mlýnice; objekt slouží k trvalému bydlení, hospodářské objekty jsou využívány jako skladovací prostory; majitelé mají v úmyslu objekt po celkové rekonstrukci prezentovat veřejnosti v rámci naučně poznávacího okruhu regionálního sdružení Otisk; v prostorech mlýnice bude zřízena expozice mapující vývoj  mlynářství  na chudenickém panství; v hospodářských objektech by měla být umístěna doplňková expozice historického mlynářského a zemědělského nářadí

Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny
ZEMAN, František – TEPLÝ, František. Kniha o Švihově a okolí. [1. vydání] Švihov: Fr. Trnka, 1927. 622 s.

JIRÁK, Jan. Poleň 750 let obce. [1. vydání] Klatovy: Arkáda, 2004. 20 s.

Plzeňský kraj: http://www.kr-plzensky.cz/Relics.asp?lngPamatka=961028 10. 10. 2010