Dobršín usedlost čp. 8 farmhouse Dobršín No. 8
Stručný popis objektu Při západní straně dobršínské návsi se nalézá usedlost čp. 8; její součástí je i pozoruhodný dům trojdílné dispozice špýcharového typu; přinejmenším stavení patří do málo početné, přesto ale mimořádně cenné kolekce domů špýcharového typu, které se dochovaly jak ve vsi, tak v dotčené části Klatovska; stavba ležící při severní (resp. severovýchodní) straně dvora je přízemní, založená na obdélném půdorysu, podélnou osou ve směru západ – východ (resp. západ-severozápad – východ-jihovýchod); dům obsahuje roubenou světnici vyzdviženou na vysoké kamenné podezdívce s konstrukcí vyztuženou podpěrami; střecha domu je sedlová, s polovalbou a bedněným štítem; přes zápraží je střecha přetažena o cca 130 cm při patrové sýpce navazující na část obytnou od západu (resp. severozápadu), jejíž interiér je osvětlen úzkými štěrbinovými okénky, stojí nástavba vstupu do sklepa, který je zastropen valenou půlkruhovou kamennou klenbou; stavbička, částečně zapuštěná do terénu, je opatřena polopatrem; sklep je zhora krytý sedlovou střechou v jeho sousedství (při severozápadní straně usedlosti) stojí chlév zděný z kamene a zastropený pruskými plackami; střecha chlévů je sedlová, střešní krytina tašková, keramická, typ bobrovka; v ploše střechy jsou osazeny vikýře typu volského oka kolna (ležící při jihovýchodní straně dvora) zděná z cihel a otevřená do dvorní části, má tři vjezdy vymezené zděnými pilíři; stavba je krytá sedlovou střechou; střešní krytina je tašková, keramická, typ bobrovka stodola situovaná na jihozápadní straně dvora je zděná z lomového kamene; má sedlovou střechu opatřenou keramickou taškou bobrovkou; v ploše střechy jsou osazeny vikýře typu volského oka; zhruba uprostřed podélné strany stodoly je prolomen velký otvor pro masivní vrata při severní straně usedlosti stojí v linii ohrazení polokruhem zaklenutá brána s brankou; vrata a vrátka pocházejí z počátku 21. století východně od brány byla v ose oplocení dvora vystavěna nevelká výklenková kaplička s půlkruhovitě zaklenutou nikou; objekt završuje trojúhelný štít lemovaný profilovanou římsou; stříška kapličky je opatřena keramickou taškou bobrovkou; oplocení dvora je zděné z lomového kamene Interiér objektu Obytná část leží v čele domu při jihovýchodním průčelí; ve světnici je trámový strop s prostřídaným záklopem s osazením hran; střední díl se vstupem ze zápraží (od jihu) zaujímá síň, která je zaklenuta cihelnou plackou do pasů a blok někdejší černé kuchyně, která je opatřena klenbou segmentovou; zadní (špýcharový) díl přístupný ze síně je bývalá patrová sýpka; interiér je plochostropý. Okolí objektu Součástí usedlosti je dvůr vymezený obytným stavením na severovýchodě, stodolou na jihozápadě a hospodářskými objekty na severozápadě a jihovýchodě; ke dvoru též patří velká zahrada (ppč. 146) ležící západně a jihozápadně od stodoly.
Historie objektu Mapa stabilního katastru zaznamenala k roku 1838 usedlost čp. 8 již půdorysně plně dotvořenou, s „nespalným“ domem na severu, při kterém na západní straně usedlosti ležel drobný „nespalný“ objekt, korespondující s dosud existující stavbičkou kryjící sklep; mezi sklepem (resp. domem) a stodolou ležel při západní (resp. severozápadní) straně usedlosti „nespalný“ objekt, který půdorysně koresponduje s dosud existujícími chlévy; jihozápadní stranu usedlosti vymezovala rozložitá „spalná“ budova, ve které lze identifikovat stodolu; další „spalná“ budova byla situována při jihovýchodní straně dvora; jak stodola, tak dřevěná stavba ležící na jihovýchodě zanikla a byla nahrazena novým objektem již zděným; zatímco nová stodola půdorysně zhruba koresponduje s předešlou situací, objekty ležící dnes na jihovýchodě jsou větší a půdorysně zaujímají podstatně větší plochu dvora než tomu bylo v situaci zaznamenané mapou stabilního katastru; drobná změna nastala také u chlévů, kde v místech dotyku stodoly s chlévem vznikl drobný přístavek přilehlý dnes k jihovýchodní straně chlévů lze předpokládat, že špýcharová část domu může pocházet ještě ze 17. století, přičemž obytná část je výsledkem pozdějších stavebních etap; srubová stěna může pocházet již z 18. století, podezdění však může být i staršího původu, období po třicetileté válce nevyjímaje. Další informace Od 90. let 20. století probíhá postupná oprava jednotlivých staveb; obnoven byl např. střešní plášť na obytném stavení a brána s brankou se dočkaly nových vrat; některé práce byly finančně podpořené ze strany MK ČR prostřednictvím dotačního titulu Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny v ČR. Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny FOUD, K. – KAREL, T. Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji. Plzeň 2004. VAJDIŠ, J. Dobršín. Stavebně-historický průzkum. Nepublikovaný strojopis. SÚRPMO, Praha. 1977. MENCL, V. Lidová architektura v Československu. Praha 1980. PEŠTA, J. Encyklopedie českých vesnic. Západní Čechy. Díl III. Praha 2005. Zdroje - fondy - Národní památkový ústav, Ústřední seznam kulturních památek, okres Klatovy - http: //archivnimapy.cuzk.cz (Stabilní katastr 1838, Dobršín/Dobrschin) |