Kraj: Plzeňský kraj Okres: Domažlice Obec: Chocomyšl Katastrální území: 652105 Chocomyšl Parcelní číslo: st. 10 Číslo popisné: 7 Datace: kolem roku 1900 GPS: 49° 28´ 3.348´´ N  13° 7´ 49.429´´ E http://www.chocomysl.cz Broučková Jitka Koperníkova 979/24, Plzeň, 30100

       

Stručný popis objektu
dvůr byl založen na křižovatce cest v centru vsi; v jeho čele stojí přízemní obytné stavení, ve vztahu k cestě ležící v tzv. štítové orientaci; dům je tradiční trojdílné dispozice komorového typu; střecha je sedlová, na zápražní straně s mírným přesahem; objekt dosud stojí ve srubových konstrukcích, střední část s blokem někdejší černé kuchyně je však zděná; v minulosti byly roubené stěny opatřené tzv. kožichem; průčelí je dvouosé, na straně nádvorní jsou další dvě okna a dveře do síně; dům byl vystavěn nejpozději v období 1. poloviny 19. století (k roku 1838 již existoval) k objektu z hloubky dvora přiléhají zděné chlévy; původně byly přízemní s polopatrem a kryté sedlovou střechou o vyšším spádu; v období 1. poloviny 90. let 20. století byla budova, pocházející patrně až z 1. třetiny téhož věku, adaptována k bydlení; tehdy také stavba získala svoji současnou podobu včetně pavlače kryté výrazným přesahem; na opačné straně dvora se nachází někdejší roubený srub s klenbou, v minulosti opatřený hliněnou omazávkou a lehkým krovem; stavba mající obdélný půdorys pochází pravděpodobně ještě z přelomu 18. a 19. století (k roku 1838 již existovala); jde o pěkný příklad dřevěné sýpky s roubeným klenutým podkrovím, jaké se v minulosti běžně stavěly nejen na Domažlicku, ale i Klatovsku a jižním Plzeňsku; není bez zajímavosti, že v případě roubených kleneb jde o pozůstatek tradice pozdně středověkého stavitelství; v období 1. poloviny 90. let 20. století byl objekt adaptován a tehdy také získal svoji současnou podobu včetně druhotně zřízených okenních otvorů, vyříznutých do roubení; dvůr v zadní části uzavírá rozložitá zděná stodola vyzdvižená na obdélném půdoryse; střecha je sedlová; objekt vybavený sklepem byl vybudován patrně až po roce 1900

Interiér objektu
dům i někdejší sýpka si uchovaly srubové stěny; obytné stavení má trámové stropy a podobnou konstrukci lze nalézt také v sýpce

Okolí objektu

dominantou sídla je dodnes rozložitá zámecká budova; hlavním průčelím se zámek obrací do návsi, kde je také možné spatřit kvalitně pojednanou sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1708; zástavba obce je převážně přízemní, popř. polopatrová, situovaná podél přístupových cest a po obvodu návsi otevřené k jihu, kde leží rybník; historický lidový stavební fond utváří skupina selských chalup a usedlostí; jednou z nich je čp. 7; památkové kvality v obci vykazuje také statek čp. 10; stojí v prostoru návsi nedaleko od čp. 7; dům situovaný v čele je již zděný a vybavený zdobně „vykrajovaným“ štítem; k objektu přiléhá klenutá brána, která sousedí se zděným špýcharem; dvůr doplňují někdejší chlévy a stodola; v prostoru kolem dvora čp. 7 se nachází ještě několik dalších chalup staršího původu, jejichž kvality spočívají především v užití tradičních hmot

Historie objektu

císařský otisk Stabilního katastru zaznamenal zástavbu vsi soustředěnou především kolem malé návsi, která se vyvinula v prostoru křižovatky několika cest; v jihozápadní části intravilánu obce se nacházel areál zámku s rozložitou trojkřídlou zámeckou budovou, obklopen byl parkem; jihovýchodní stranu vsi vymezoval velký rybník, na jehož severovýchodní stranu navazovala malá trojúhelná náves, resp. křižovatka cest, obklopená několika menšími chalupnickými usedlostmi s domy založenými ve vztahu k cestě ve štítové orientaci; jednalo se jak o domy spalné, tak i zděné; severní část vsi s návsí byla k roku 1838 reprezentována většinou objekty spalnými; oproti části jižní (resp. jihovýchodní) zde ležely větší selské dvory s objekty tradičně řazenými
severní stranu návsi nepravidelného tvaru vymezoval také dvůr čp. 7 v čele se spalným domem; byl založen na pozemku čp. 10, jeho součástí však pravděpodobně byl i sousední spalný objekt ležící na parcele č. 11; obě budovy ležely ve vztahu ke komunikaci ve štítové orientaci; od severozápadu dvůr čp. 7 sousedil s jinou menší usedlostí ležící na ppč. 9; skládala se ze dvou menších nestejně velkých spalných budov; v porovnání se současným stavem lze konstatovat, že s největší pravděpodobností jde o původní jednu velkou usedlost, která byla sekundárně rozdělena na tři díly (viz pozemky č. 9, 10 a 11); zatímco dům a sýpka zůstaly „in situ“, objekt ležící více na jihovýchodě (pozemek č. 11) zanikl, stejně jako spalná budova situovaná v západní části pozemku č. 9
budova bývalých chlévů prošla radikální obměnou, která se promítla do jejího celkového vzhledu; adaptována byla i původní sýpka

Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny
FOUD, Karel – WEBEROVÁ, Helena. Lidová architektura, okres Domažlice. [1. vydání] Plzeň: Okresní úřad Domažlice, 1998. 88 s.

PROCHÁZKA, Z. Domažlicko a Kdyňsko. Historicko – turistický průvodce č. 5. Domažlice 1996.


Zdroje - fondy

Národní památkový ústav. Ústřední seznam kulturních památek. Okres Domažlice

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, fond Stabilní katastr, složka Chocomyšl (1838)