Úboč roubená sýpka čp. 11
    Fachwerkkornspeicher, Úboč
    timbered granary Úboč
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Domažlice
Obec: Úboč
Katastrální území: 772551 Úboč
Parcelní číslo:
Číslo popisné:

Datace: závěr první poloviny 19. století

GPS: 49° 26´ 34.248´ N  13° 5´ 14.817´´ E

http://www.uboc.cz

Kůtka František
Úboč 11, Úboč
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

objekt je přízemní, vybudovaný na kratším obdélném půdoryse, ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci; střecha je sedlová, střešní krytina tašková; stavba byla sroubena z tesaných trámů; trámková je i zárubeň rámující vstup do objektu z nádvorní strany; vstupní dveře jsou jednokřídlé, slohové, z lícové strany bedněné klasovitě kladenými prkny, lze předpokládat, že byly zhotovené, stejně jako celá stavba, nejpozději z 1. třetině 19. století, o něco starší původ však nelze vyloučit; podstřešní část štítu je obložena prkny; k sýpce těsně přiléhá z nádvorní strany další nevelký roubený objekt vybavený sedlovou střechou, jeho podstřešní štítová stěna je bedněna prkny, střešní krytina je tašková, také v tomto případě byla budova sroubena nejpozději před polovinou 19. století

Interiér objektu
budova si uchovala původní historické stavební konstrukce i poté, co ve dvoře přestalo být provozováno tradiční hospodářství; sýpka je využívána spíše sporadicky

Okolí objektu

součástí usedlosti čp. 11 je nejen zděné obytné přízemní stavení založené na obdélném půdoryse ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci, ale i zděná klenutá brána s brankou stojící v čele dvora
dominantou obce je kostel sv. Mikuláše, který byl založen v horní části vsi zřejmě již ve 13. století; proti kostelu stojí barokní fara, vybudovaná v sousedství středověkého tvrziště roku 1728;  historický lidový stavební fond v obci doplňují také roubené komory a sýpka ve statku čp. 16; špýchárek byl vybudován na kratším obdélném půdoryse se sedlovou střechou založenou ve vztahu k cestě v okapové orientaci, vstup byl zřízen ve štítovém průčelí; podkrovní prostor s roubenými stěnami je vybaven nízkým polopatrem, nadpraží trámkové zárubně vstupu je zdobené dekorativní řezbou, předpokládá se, že objekt vznikl nejpozději v období 1. poloviny 19. století; v sousedství sýpky stojí další dřevěný hospodářský objekt, v čele téhož dvora byla vybudována zděná klenutá brána; samotné obytné stavení ležící ve vztahu k cestě ve štítové orientaci si uchovalo slohovou fasádu; drobný roubený špýchárek se dochoval také v čele usedlosti čp. 24; v někdejším selském dvoře čp. 33 stojí rozměrná zděná patrová sýpka opatřená sklepem, při její výstavbě bylo použito zdivo ze zbořeného kostela sv. Václava, který stával v horní části obce; za josefínských reforem byl roku 1785 zrušen a uzavřen, šest let poté byl zbořen; pozornost zvídavého návštěvníka obce zasluhuje také usedlost čp. 10 se vzorně obnoveným návesním průčelím; tento statek z čela uzavírá brána s překladem



Historie objektu

dvůr čp. 11 ležel v jižní části lokality na pozemku pč. 23, při východní straně návesního prostoru, měl nepravidelný tvar, vymezený na severu, jihu, východě a jihozápadě spalnými, tedy dřevěnými objekty, severní stranu lemoval objekt založený na obdélném půdoryse, podélnou osou ležící ve směru západ – východ (bezpochyby se jednalo o obytné stavení), stranu východní pak formovala spalná stodola, vyzdvižená na obdélném půdoryse, s podélnou osou ve směru sever – jih; na straně jižní byly zachyceny dva volně stojící spalné objekty menších rozměrů, z nichž budova ležící více k západu měla obdélný půdorys situovaný podélnou osou ve směru západ – východ, zatímco u druhého, východněji položeného objektu to bylo obráceně; na straně západní (návesní) stál spalný objekt vyzdvižený na půdoryse písmene L; dvůr ze strany severní a východní obklopovala zahrada (pozemkové číslo 130); před průčelím obytného stavení ležela ve směru do návsi malá předzahrádka (pozemkové číslo 131), v prostoru mezi dvojicí spalných objektů ležících na jihozápadě se nalézala další zahrada (pozemek č. 132)
v období 2. poloviny 19. století, popř. kolem roku 1900, bylo spalné obytné stavení nahrazeno zděným domem; ve stejném období prošly stavební úpravou také ostatní objekty ve dvoře



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny
FOUD, Karel – WEBEROVÁ, Helena. Lidová architektura, okres Domažlice. [1. vydání] Plzeň: Okresní úřad Domažlice, 1998. 88 s.

PROCHÁZKA, Z. Domažlicko a Kdyňsko. Historicko – turistický průvodce č. 5. Domažlice 1996.


Zdroje - fondy

Národní památkový ústav, Ústřední seznam kulturních památek, okres Domažlice 

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, fond Stabilní katastr, složka Úboč (1838) 

 









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.