Rozpáralka boží muka brick calvary Rozpáralka
Stručný popis objektu Na válcovém zděném podstavci 2,5 – 2,7 m vysokém (terén zvýšen erozí) s obvodem ve středu podstavce 3,4 m (průměr okolo 1,1 m) je čtyřboký žulový hranol, který vybíhá v komolý jehlanec s železným dvouramenným křížem; na severní straně podstavce (k Rozpáralce) je nehluboká nika pro svítilnu s vnějšími rozměry 30 x 15 cm; čtyřboký žulový hranol na vrcholu podstavce má výšku 55 cm, komolý jehlan 7 – 8 cm; půdorys hranolu má rozměry 43 x 30 cm; reliéfy erbů a písmen jsou značně zvětralé; reliéf Ukřižovaného je na straně ke Klenové; na ostatních stranách hranolu jsou reliéfy erbů s téměř neznatelnými a nečitelnými písmeny a letopočtem popis objektu z konce 19. století „Na zděném podstavci 3 m vysokém se stopami sgrafitové rustiky žulový hranol čtyřboký, který vybíhá v komolý jehlanec s železným dvouramenným křížem; na polích hranolu reliéfy: Ukřižovaný, erb rodu Příchovských a Rochců, nad ním písmena B R Z U T O (Bořivoj Rochce z Útova), erb s třemi špicemi dole svázanými a nad ním písmena A R Z R (týnecký farář Josef Brenner to kolem roku 1900 četl A ? Z T) a letopočet 1575, v posledním poli erb svisle na dvé rozpůlený a nad ním nezřetelná písmena E P S B.“ Okolí objektu Boží muka u Rozpáralky jsou 750 m jihozápadně od kostela v Týnci při kdysi hlavní cestě do Klenové a Javora; jsou asi 2 km severovýchodně od hradu Klenová; nejbližší dům v Rozpáralce (čp. 1) je od božích muk vzdálen 70 m severně (v době zřízení božích muk na místě dnešní Rozpáralky žádné domy nebyly; byly postaveny nejdříve v době třicetileté války); v roce 1575 nejbližším sousedním obydleným objektem byl bývalý mlýn (Kusmouk) ve vlastnictví Harantova panství Klenová 800 m západně; vzdálenost ke kostelu v Janovicích nad Úhlavou směrem západním činí 2,6 km, 1,5 km jižně ke vsi Javor a 2,3 km jižně k bývalému keltskému hradišti Rovenská Hora; stejná boží muka byla v ose týneckého kostela asi 750 m severovýchodně od kostela v Týnci při hlavní cestě do Lub a Klatov; z nich se zachoval jen žulový čtyřboký hranol s Ukřižovaným a málo znatelnými erby; je uložen v depozitu Obecního úřadu v Týnci Historie objektu Dvě stejná boží muka nechal postavit vlastník malého panství Týnec rytíř Bořivoj Rochce z Otova (tehdy z Útova) z rodu Příchovských z Příchovic; panství „Týnec tvrz pustou, dvůr poplužní s poplužím pustým a ves pustou Týnec, Vacovy ves celou, ve Lhotě (Horní) jeden kmecí dvůr ...“ koupil za 1 250 kop grošů českých v roce 1554 od svého švagra Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic na Klenové (jehož první manželkou byla jeho sestra Anna Rochcevna z Otova, † 1552); na božích mukách kromě Ukřižovaného a erbu zřizovatele jsou erby Šlovických ze Šlovic a Fremutů z Tropčic; je velmi pravděpodobné, že Bořivoj Rochce za pobytu v Poběžovicích (v Ronšperku) se před rokem 1554 oženil s dcerou Dobeše Šlovického ze Šlovic na Puclicích (6 km severovýchodně od Horšovského Týna); tato manželka asi brzy zemřela; v době vlastnictví Týnce se Bořivoj Rochce oženil podruhé (jeho švagr a soused Jiří Harant byl ženat čtyřikrát); jeho druhou manželkou asi byla Anna Fremutka z Tropčic, dcera Joachyma z Tropčic na Běhařově (prý něco darovala římskokatolickému kostelu v Janovicích nad Úhlavou); jisté je, že manželka ani děti rytíře Bořivoje Rochce, jenž zemřel někdy v letech 1581 – 1584, nepřežily
Další informace O smyslu postavení dvou božích muk v roce 1575 při tehdy hlavních cestách do Klenové a do Klatov lze jen spekulovat; v kraji jsou nazývána „Baba“; v minulosti bylo tradováno několik pověstí:
Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny Obrazová dokumentace:
Série fotografií z let 1992 – 2010 (in: Osobní archiv Vladimíra Brokeše)
VANĚK, Ferdinand, HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu klatovském. [1. vydání] Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899, s. 181.
|