Loreta Loretánská kaple Panny Marie chapel in Loreta
Stručný popis objektu Orientovaná budova kaple má půdorys o rozměrech 1270 x 750 cm s mírně předsunutými nárožími o šířce 130 cm; základy stavby jsou 90 cm pod terénem; nad terénem je 130 cm vysoký sokl na nárožích předsunutý, barevně odlišený; 800 cm vysoké zdi včetně římsy jsou souměrně na severní straně prolomeny dvěma dveřmi (110 x 177 cm a 100 x 185 cm), stejně tak na jižní straně (110 m x 177 cm a 100 m x 190 m); okno je jen jedno na západní straně (130 x 95 cm); nahoře jsou zdi ukončeny 130 cm širokým předsunutým pásem, navazujícím na stejně široká předsunutá nároží; nad předsunutým pásem je štukatérsky zdobená šikmá římsa téměř až po okraj střechy; na východní straně je nástěnná malba Panny Marie; nad ní na předsunutém pásu spojené erby Kolowratů Krakowských a z Wrbna a Freudenthalu (Bruntálu); valbová střecha krytá šindelem má uprostřed hřebenu dřevěnou osmibokou věžičku s lucernou, bání, makovicí a křížem (průměr věžičky 150 cm; spodní část věžičky nad hřebenem s římsou 80 cm, lucerna s římsou 100 cm, báň o průměru 90 cm se stříškou lucerny 170 cm, makovice s jednoramenným křížem 100 cm); kaple po hřeben střechy je vysoká téměř 1300 cm, s věžičkou po vrchol kříže 1740 cm Interiér objektu
Obdélníková průchozí místnost budovy kaple sklenutá valenou klenbou oddělenou od stěn dřevěnou římsou je rozdělena ozdobnou dřevěnou přepážkou na dva prostory: větší 760 x 420 cm , menší 165 x 420 cm s výklenkem ve zdi k umístění sochy Černé Madony; před dřevěnou přepážkou je spodní část oltáře se stupněm, nad ním v přepážce uprostřed průhledné zamřížované okno; přepážka má dole po stranách dvířka (90 x 180 cm), nad dvířky dvě neprůhledná okénka opatřená dřevěnou mřížkou; vrchol přepážky je ozdoben šesti dřevěnými jehlany na krychlích; uprostřed jižní zdi je přizdívka pro vedlejší oltář a při hlavních vchodových dveřích v rohu zdi žulová nádoba pro svěcenou vodu; výzdoba kaple je typu „casa sancta“ (svaté chýše) s fragmenty maleb na iluzivní cihlové zdi s trhlinami; středem klenby prochází lano od zvonku ve zvoničce; historický mobiliář (soška Černé Madony aj.) je umístěn mimo kapli.
Okolí objektu Poutní loretánská kaple stojí na volném prostranství uprostřed osady Loreta při frekventované cestě do Lomce a křižovatce lesních cest v sedle mezi zalesněnými horami Výhořice a V Oborách; okolními domky kaple jsou čp.4, 9, ?, 2 a E1;před jižní zdí kaple je odpočinkové místo pod mladou lípou – stůl s dvěma lavicemi; pozornosti zasluhují blízké dva velmi staré duby. Historie objektu Kapli nechala za své věno zřídit Marie Barbora Kolowratová, roz. hraběnka z Vrbna a Bruntálu (1666 – 1712); první manželka Maxmiliána Norberta, říšského hraběte Krakowského z Kolowrat (1660 – 1721), vlastníka panství Týnec aj., nejvyššího komoří v Čechách; polírem stavby v letech 1709 – 1712 byl Jan Jiří Kurc
- 30. září 1710 byl v kapli konsekrován oltářní kámen biskupem Vilémem Christoferem z řádu premonstrátů na Strahově - nadační listina zakladatelky (zapsaná do zemských desek 18. září 1728), soška Černé Madony s Ježíškem, původní výzdoba interiéru dle vzoru pražské Lorety a původní zvon ulitý Valentinem Lischanem na Malé Straně jsou datovány rokem 1711
- z roku 1712 je původní venkovní fasáda a malby Panny Marie a erbů na jižní zdi (dle letopočtu na fasádě)
- v září roku 1761 bylo slaveno padesátileté výročí vysvěcení poutní loretánské kaple
s českými i německými kazateli
- císařským dekretem z 12. července 1783 byla kaple zrušena, 1790 stavba prodána do soukromého vlastnictví a 1794 církevní mobiliář přenesen do hřbitovní kaple sv.Barbory
v Týnci, zvon zavěšen do věže týneckého kostela (v první světové válce zrekvírován)
- po roce 1797 se v kapli opět konaly příležitostné bohoslužby
- 1830 – 1831 na základě žádosti občanů byla devastovaná (zerfallen) stavba kaple péčí hraběte Josefa Arnošta Krakowského z Kolowrat opravena; do věžičky byl koupen nový zvon od firmy Ignát Hilzer ve Vídni
- 2. října 1831 byla do obnovené kaple slavnostně přenesena soška Černé Madony ze hřbitovní kaple sv.Barbory v Týnci - v době epidemie cholery 1831 – 1832 byla kaple navštěvována tisíci prosebníků zblízka i zdaleka vzdor tomu, že nebyla vysvěcena - před rokem 1835 byl interiér kaple nově vymalován a doplněn o dřevěnou kazatelnu a lavice; nad oltářem byl zhotoven nápis: „ILLVstrissiMa prosapia koLLoVratiana gratiosissime eXstrVi renoVarique Hanc cappeLLam Diligentissime cvravit“ ; hraběnka Arnoštka Kolowratová věnovala kapli kámen oltářní, bílou kasuli, plátno a polštáře pod misál - po mnohých jednáních od roku 1835 byla loretánská kaple 10. srpna 1837 znovu benefikována
- cínová lampa na věčné světlo byla kapli darována v roce 1859
-29. června 1864 úderem blesku byla zničena věžička, velký kus střechy a učiněna velká škoda na oltáři a jiných částech kaple;péčí týneckého velkostatku byla kaple do pouti 8. září 1865 opravena - v roce1883 byl do kaple věnován obraz Panny Marie (135,5 x 69,5 cm) malovaný Bohumilem Hejdou z Lovčic, který též přemaloval původní fresku Černé Madony na jižní zdi kaple - po zestátnění kolowratského majetku byla kaple v roce1949 předána do vlastnictví obce Týnec - v srpnu 1994 po restituci kolowratského majetku byla kaple Jindřichem Kolowratem darována obci Týnec - k rekonstrukci původního stavu kaple byly v letech 1995 – 2003 péčí obce Týnec prováděny nákladné opravy
Další informace Největší hrozbou kaple je vlhkost, kterou se ani po nákladných pracích nepodařilo odstranit; krov, střecha a věžička je z druhé poloviny roku 1995 od firmy REVIT Sušice, fasáda z roku 1996 od firmy STAVMAL s.r.o. Klatovy, restaurátorské práce v letech 1996 a 2000 uskutečnili akademičtí malíři a restaurátoři Carine Artouni a Dominika Machačová z Prahy a Jiří Rataj z Plzně; lavice byly zhotoveny v roce 2003 tesařskou firmou Václava Tichého v Týnci.
Poznámky:
- samota nebo osada, v níž byla postavena loretánská kaple, se nazývala Vobora; po roce 1730 se Vobora podle kaple přejmenovala na Loretu; matriční záznam z 27.8.1734 prvně zní “od lorety”, zápis z 29.9.1734 a pozdější již “z Lorety”
- stavba loretánské kaple jen asi kilometr od kaple sv.Jana Nepomuckého vyvolává mnoho otázek:
hraběnka Marie Barbora Kolowratová vlastnila od r.1693
Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny Seznam nemovitých kulturních památek okresu Klatovy. /1. vydání/ Plzeň: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, 1984. Nestr.
VANĚK, Ferdinand a HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Klatovském. /1. vydání/ Praha: Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899. s.180 N. Podčárník s názvem Loreta. In: Klatovské listy 17.6.1939 Brenner, Josef. Historické črty. Rukopis. Týnec 1905, s.144 – 148 Poláková, Veronika. Černé Madony v Čechách. Univerzita Palackého v Olomouci . Olomouc 2011. Bakalářská práce, s.74 a 128 Zdroje - fondy Matriky. In: Státní oblastní archiv Plzeň. Matrika farnosti Týnec, kniha I., s.136, 305, 397 a 399; kniha II.s.14 a 361
Pamětní knihy obce Týnec. In: Okresní archiv Klatovy. Kronika, kniha I., s.40 a 52
|