Měcholupy kaple sv. Apoleny chapel Měcholupy
Stručný popis objektu obdélná stavba s polokruhovou apsidou a vížkou krytou cibulovou bání na střeše; v průčelí s jednoduchým nízkým trojúhelníkovým štítem je umístěn vstupní portál; nad ním znak velkopřevora řádu maltézských rytířů hraběte z Kőnigseggu s nápisovou deskou a datací 1726; fasáda je členěna pilastry, okna jsou segmentová Interiér objektu strop lodi je zrcadlový, na něm i na stěnách jsou umístěny dřevěné desky se znaky velkopřevorů řádu maltézských rytířů; oltář s rokokovým tabernáklem zdobí obraz sv. Apoleny z poloviny 18. století; dva boční oltáře sv. Kříže a sv. Rodiny jsou z doby kolem roku 1726; v kapli se dále nachází barokový obraz sv. Rozálie; prapor zde zavěšený s nápisem. „Dalmatirn 1859 / Comtur Graf von Lichnowsky“ pochází z války na Balkáně, kde řád maltézských rytířů zajišťoval zdravotnickou službu; na zdech kaple byly také zavěšeny erby třinácti významných osobností řádu z let 1709 – 1925, převážně malované na dřevě; většina se jich ztratila v 70. letech 20. století Okolí objektu kaple se nachází v jižní části vesnice nedaleko rybníku s názvem Dolní Rokos, na okraji bývalého panského dvora a proti zachovalé tvrzi čp. 1 Historie objektu kapli dala vystavět nejspíše Apolena Čejková z Chudenic, která vlastnila Měcholupy se svým manželem Janem Adamem Čejkou z Olbramovic v první třetině 17. století; po nich pak byly Měcholupy od roku 1647 ve vlastnictví Alžběty Zuzany z Račína, později provdané Pechiové, která je roku 1659 prodala Janovi Markvartovi Kocovi z Dobrše pro jeho manželku Ludmilu Kateřinu Kocovou z Račína; v majetku Koců z Dobrše zůstaly Měcholupy do roku 1692, kdy je Adam Humprecht Fortunát Koc z Dobrše odevzdal císařskému komořímu Františku Mikuláši, hraběti z Morzina, výměnou za statek Čachrov; od tohoto šlechtice je koupil roku 1696 Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat, velkopřevor rytířského řádu Johanitů (maltézských rytířů); v kupní smlouvě z tohoto roku je mimo jiné uveden v Měcholupech vrchnostenský dům s kaplí sv. Apoleny; kaple byla do nynější podoby přestavěna roku 1726 za velkopřevora hraběte z Kőnigseggu; v roce 1870 byla kaple restaurována a do majetku obce přešla v roce 1960 Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny Kol.: Umělecké památky Čech 2, K–O. [1. vydání], Praha: Academia 1978, s. 365. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Klatovy. [1. vydání], Plzeň: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, 1984. Nestr. (č. 494). |